Generální ředitel koncernu RONAL GROUP

Yvo Schnarrenberger v BMW Z4 GT3 «Zetti»

Datum: 20. září 2018

V sobotu, 18. srpna, se konal šestihodinový závod ROWE ADAC Ruhr-Pokal-Rennen na trati Nordschleife na Nürburgringu. Jednalo se o pátý z devíti závodů, které jsou ročně vypsány v rámci mistrovství soutěže na dlouhých tratích VLN na Nürburgringu – největší série masového sportu na světě. Na místě byl – poprvé také jako jezdec – náš generální ředitel Yvo Schnarrenberger.

Jak k této návštěvě a jedinečnému zapojení do závodu došlo? Yvo Schnarrenberger: „Peter Posavac, majitel a závodní jezdec vozu Zettis z týmu PP Group, mě jako poděkování za naši skvělou spolupráci při 24hodinovém závodě letos v polovině května – my jakožto RONAL GROUP jsme tam tento tým silně podporovali – pozval na šestihodinový závod ROWE. Na Nürburgring jsem přijel ve čtvrtek, dva dny před závodem, ale nejprve jsem objel jen jedno kolo ve svém Porsche.“

V plném proudu se vše rozjelo až v pátek ráno 9:30 v rámci odlaďovacího tréninku na sobotní závod. Yvo zpočátku jel jako spolujezdec Petera Posavace tři nebo čtyři kola na dráze Grand Prix, a to nejprve na hladkých pneumatikách. Poté musel vůz Zetti přezout na pneumatiky do deště – a náš generální ředitel si mohl sám zajet svá první kola s Peterem jako spolujezdcem. Po přestávce se Yvo znovu vrátil za volant, přičemž tentokrát měl vedle sebe jako spolujezdce Jörga Müllera – profesionálního závodního jezdce ve voze Zetti. „Dal mi pár dobrých tipů, například ohledně jízdy do zatáček. Nakonec si sám sedl za volant a ukázal mi i prakticky, jak se to dělá nejlépe.“

Po polední pauze k tomu došlo – Yvo vyjel na dráhu zcela sám a svištěl po ní největšími rychlostmi až 240 km/h. „V pátek ráno jsem se sám sebe u snídaně ptal, jestli to bylo vlastně správně, že jsem toto pozvání přijal,“ usmívá se. „Ale,“ jak zní jeho závěr, „vůz Zetti i já jsme zůstali celí! Bylo to pro mne poprvé, kdy jsem takové auto řídil – aniž bych v to doufal, splnil se mi tak již dávno zapomenutý dětský sen a kdykoli bych do toho šel znovu.“ A co bylo pro našeho generálního ředitele největší výzvou? „Start nebyl jednoduchý, resp. to pro mne byl do jisté míry stresový moment, ale nezadrželo mě to od pokračování!“ vysvětluje Yvo hrdě. „Kromě toho mě stálo hodně odvahy a přemáhání, abych zatáčky projížděl pod plynem namísto přibržďování.“ Zvlášť silně prý působily všechny mechanismy, které musejí být vzájemně dokonale odladěné, stejně jako koordinace týmu a jezdců – „v každém případě je tady žádaná bezvadná týmová práce!“ Respekt měl však prý také po celou dobu před ostatními vozy na dráze.

I přes svůj skvělý výkon na nováčka na závodní dráze u sebe Yvo vidí ještě potenciál k zlepšení: „Moc rád bych každou zatáčku zvládl rychleji. Vím ale, že je k tomu potřeba množství tréninkové přípravy a vědomostí. Já jako jezdec jsem byl na svých limitech – vůz, který jsem řídil, rozhodně ne. V konečném důsledku mi šlo ale o radost z jízdy, a ne o to, abych si něco dokazoval.“

A co říkají (spolu)jezdci Peter a Jörg k prvním kolům našeho generálního ředitele ve voze Zetti?

Peter:
«Již předtím jsem slyšel, že Yvo má rád rychlá auta, a chtěl jsem mu tím projevit svůj vděk za jeho podporu. Přece jen to není nic běžného uhánět po dráze v závodním voze GT3. Bylo skvělé, že si na to troufl – abych byl upřímný, měl jsem předtím poněkud smíšené pocity. Ty ale zmizely hned po prvních zatáčkách! Yvo se viditelně cítil dobře, což je něco, co člověk na pozici spolujezdce hned pozná. Jezdil s jistotou a konstantně a zlepšoval se s každým odjetým kolem. Proto jsem neměl také žádné obavy pustit ho na dráhu samotného. Těší mě, že se mu to tak líbilo!»

Jörg doplňuje:
«Yvo si s naším vozem Zetti rozuměl senzačně! Když vyjdu z toho, že vůz Z4 GT3 týmu PP Group je jedním z nejrychlejších aut na Nordschleife, byl jsem naprosto nadšený, jak Yvo dostal auto do ruky a přesně vnímal a porozuměl, co jsme mu o našem závodním bolidu povídali. Tyto vozy se kvůli jejich komplikované elektronice neovládají snadno, ale Yvo hned chápal vše, co se mu vysvětlilo. Doufám, že se u nás cítil dobře a že to nebylo naposledy, kdy v našem voze Zetti seděl.»